Česká astronomická společnost

Mohutný prstenec kolem obří exoplanety 2015.01.30 06:00

Představa vzhledu prstenců kolem exoplanety J1407b Foto: Ron MillerAstronomové z Leidenské Observatoře objevili obří prstenec kolem exoplanety, který je tak mohutný, že zakrýval mateřskou hvězdu, když přecházela za ním. Objeven byl v roce 2012 kolem velmi mladé hvězdy J1407, která je podobná Slunci, jako první takový případ mimo naši Sluneční soustavu. Nové výzkumy nyní přinesly další informace, mimo jiné o formování měsíců v tomto systému.

Nově provedená analýza dat ukázala, že zatímco zakrývaná mateřská hvězda přecházela za prstenci po dobu několika týdnů, docházelo k rychlým změnám jejího jasu v řádu desítek minut. To nasvědčuje, že kolem exoplanety je komplikovaný systém, sestávající z více jak třiceti jednotlivých prstenců. Mezi prsteny jsou mezery, což napovídá, že zde existují nově vzniklé měsíce, které mezery formují.

prstence exoplanety J1407b Foto: University of RochesterPlaneta J1407b, kolem které byly prstence objeveny, je mnohem větší, než náš Jupiter, nebo Saturn a prstence jsou asi 200× větší, než současné Saturnovy. Původní objev byl v roce 2012 proveden přehlídkou SuperWASP, která je určena k vyhledávání přecházejících exoplanet před jejich mateřskými hvězdami. Poslední data pořízená pomocí adaptivní optiky a dopplerovské spektroskopie pomohla odhadnout hmotnost celého systému a potvrdila, že za opakovaná pohasnutí mateřské hvězdy opravdu mohla velká exoplaneta obklopená prstenci. Množství materiálu je tak velké, že by mohlo posloužit ke zfromování několika měsíců o velikosti, jako je například Mars. A protože byla objevena také jedna velká mezera v prstenci, domnívají se astronomové, že zde skutečně jeden měsíc o velikosti mezi naší Zemí a Marsem, obíhá. Odhadovaná doba oběhu je asi 2 roky.

Ačkoli astronomové předpokládají, že také naše velké planety měly v raných stádiích prstence, z nichž vznikly měsíce, teprve objev této exoplanety z roku 2012 naznačil, jak takový systém může vypadat u jiné velmi mladé hvězdy. Jediný problém je, že hmotnost této exoplanety nebo téměř hvězdy v podobě hnědého trpaslíka, je asi 10 až 40 Jupiterů. Vědci by uvítali také pozorování amatérských astronomů, kteří mají možnost pokrýt dlouhou časovou škálu a tím pomoci profesionálům k lepšímu pochopení tohoto unikátního systému. Data mají poskytnout americké AAVSO (American Association of Variable Star Observers).

Zdroj: University of Rochester

  Gembec Martin   Zobrazeno: 3869x   Tisk

Text podléhá autorskému zákonu a nesmí být bez vědomí autora šířen.