logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Stužky a perly spirální galaxie NGC 1398
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
14. vesmírný týden 2012 2012.04.02 06:00

Mapa oblohy 4. dubna 2012 v 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 2. 4. do 8. 4.

Měsíc bude v úplňku. Večerní oblohu zdobí planeta Venuše, nízko na západě je také Jupiter. První polovina noci je ideální pro pozorování Marsu. Před půlnocí je slušně viditelný také Saturn. Stanice ISS se dočkala zásobovací lodi ATV a její přelety můžeme pozorovat nad ránem. Začínají Velikonoce.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. dubna ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v pátek 6. dubna. První neděle po prvním jarním úplňku připadá na Velikonoce. Letos je to 8. dubna. Měsíc bude drobet větší, protože na sobotu připadá přízemí, Měsíc bude něco přes 358 tisíc kilometrů daleko. V pátek je možné fotografovat vycházející Měsíc téměř při západu Slunce. To je podobná situace, jaká nastala 7. března 2012 při vzniku APODu Ricka Baldridge.

Planety:

Venuše (-4,4 mag) prochází od pondělí do středy kolem nejjasnějších hvězd Plejád. Venuše jeví fázi jakoby "Měsíce" v první čtvrti a má úhlovou velikost přibližně 26".
Jupiter (-2,1 mag) je za soumraku jen 15° vysoko. Proto pouze za vynikajících podmínek spatříme více, než jen dva výrazné atmosférické pásy kolem rovníku. Pokud chceme zkusit pozorovat GRS (Velkou červenou skvrnu), zkusit to můžeme v úterý 3. dubna a možná i v neděli 8. dubna po západu Slunce.
Mars (-0,5 mag) je pěkně viditelný vysoko nad jihem v souhvězdí Lva. Na zmenšujícím se kotoučku (aktuálně téměř 12") lze pozorovat malou severní polární čepičku a větší albedové útvary.
Saturn (0,2 mag) v souhvězdí Panny sice kulminuje 30° nad jihem až kolem 1:30, ale už ve 22:30 je 20° vysoko a to je při klidné atmosféře dost na spatření většiny podrobností - prstenců s případnou mezerou, měsíce Titanu a dalších slabších měsíčků.

Slunce je poměrně klidné. Zbytky skvrn z velmi aktivní oblasti AR 1429 se k nám natočily minulý týden a vyprodukovaly slabší erupce. Nyní je na povrchu Slunce menší počet výrazných skvrn. Zda se to změnilo, si můžete ověřit na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS nastávají nad ránem. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce.
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Viditelnost ISS: klikněte si v tabulce na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Zásobovací loď ATV-3 Edoardo Amaldi se bez problémů připojila k Mezinárodní vesmírné stanici ve čtvrtek po půlnoci.
     
  • NASA vypustila 27. března 5 suborbitálních raket během 5 minut, které postupně vypouštěly oblak aerosolů, který pomohl vědcům prozkoumat proudění vzduchu ve vysokých vrstvách atmosféry. Takto vzniklá umělá oblaka byla dobře viditelná v oblasti New Yorku a Washingtonu.
     
  • Unitř kráteru Gale, kam se chystá přistát nová marsovská laboratoř Curiosity, najdeme uprostřed vrcholek, který by byl ideálním výzkumným bodem vrstev z dávné minulosti i současnosti Marsu. Nyní byl tento kopec na počest Roberta Sharpa, jednoho z významných vědců v oblasti výzkumu planet a prvních sond k Marsu, nazván Mount Sharp. Curiosity má poměrně malou přistávací elipsu, tedy oblast, kde by se s pravděpodobností 99 % mělo přistání uskutečnit. Mount Sharp je hned na okraji této přistávací oblasti. Nechme se překvapit, zda vozítko, pokud úspěšně přistane, zamíří právě tam.
     

Výročí

  • 2. dubna 1952 zemřel významný francouzský astronom Bernard Lyot. Pracoval především na observatoři v Meudonu nedaleko Paříže a kromě studia Slunce je znám např. jako objevitel prachových bouří na Marsu.
     
  • 3. dubna 1827 (185 let) zemřel Ernst Florens Chladni. Ačkoli z akustiky si nejspíš vybavíme spíše Chladniho obrazce, v astronomii sehrál významnou úlohu tím, že sestavil sbírku meteoritů a započal tak jejich podrobnější výzkum.
     
  • 4. dubna 1807 (205 let) zemřel francouzský astronom Joseph Jérôme de Lalande. Zmiňován je například v souvislosti s předobjevovým pozorováním Neptunu, k jeho škodě byl pohyb hvězdy v průběhu dvou dnů považován za chybu měření. Je znám také tím, že sestavil katalog 47 tisíc hvězd a uvažoval o mimozemském životě.
     
  • 8. dubna 1947 byla na Slunci pozorována velká sluneční skvrna. V dnešních měřítkách měla zatím největší zaznamenanou plochu v milióntinách viditelného povrchu Slunce. Konkrétně tato skvrna jich zabrala asi 6 000. Když to srovnáme s největší skvrnou posledního cyklu AR 9393, která zabírala oblast kolem 2 000 milióntin, pak byla opravdu znatelně větší.
     

Výhled na příští týden:

  • Saturn v opozici
  • Jan Marek z Lanškrouna
  • Charles Messiér
  • Leonardo da Vinci

Mapa oblohy v dubnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

  Gembec Martin   Zobrazeno: 4595x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce