Obloha:

Planety:

Venuše (-4,4 mag) prochází od pondělí do středy kolem nejjasnějších hvězd Plejád. Venuše jeví fázi jakoby "Měsíce" v první čtvrti a má úhlovou velikost přibližně 26".
Jupiter (-2,1 mag) je za soumraku jen 15° vysoko. Proto pouze za vynikajících podmínek spatříme více, než jen dva výrazné atmosférické pásy kolem rovníku. Pokud chceme zkusit pozorovat GRS (Velkou červenou skvrnu), zkusit to můžeme v úterý 3. dubna a možná i v neděli 8. dubna po západu Slunce.
Mars (-0,5 mag) je pěkně viditelný vysoko nad jihem v souhvězdí Lva. Na zmenšujícím se kotoučku (aktuálně téměř 12") lze pozorovat malou severní polární čepičku a větší albedové útvary.
Saturn (0,2 mag) v souhvězdí Panny sice kulminuje 30° nad jihem až kolem 1:30, ale už ve 22:30 je 20° vysoko a to je při klidné atmosféře dost na spatření většiny podrobností - prstenců s případnou mezerou, měsíce Titanu a dalších slabších měsíčků.

Slunce je poměrně klidné. Zbytky skvrn z velmi aktivní oblasti AR 1429 se k nám natočily minulý týden a vyprodukovaly slabší erupce. Nyní je na povrchu Slunce menší počet výrazných skvrn. Zda se to změnilo, si můžete ověřit na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS nastávají nad ránem. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce.
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Viditelnost ISS: klikněte si v tabulce na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Kosmonautika:

• Zásobovací loď ATV-3 Edoardo Amaldi se bez problémů připojila k Mezinárodní vesmírné stanici ve čtvrtek po půlnoci.
   
• NASA vypustila 27. března 5 suborbitálních raket během 5 minut, které postupně vypouštěly oblak aerosolů, který pomohl vědcům prozkoumat proudění vzduchu ve vysokých vrstvách atmosféry. Takto vzniklá umělá oblaka byla dobře viditelná v oblasti New Yorku a Washingtonu.
   
• Unitř kráteru Gale, kam se chystá přistát nová marsovská laboratoř Curiosity, najdeme uprostřed vrcholek, který by byl ideálním výzkumným bodem vrstev z dávné minulosti i současnosti Marsu. Nyní byl tento kopec na počest Roberta Sharpa, jednoho z významných vědců v oblasti výzkumu planet a prvních sond k Marsu, nazván Mount Sharp. Curiosity má poměrně malou přistávací elipsu, tedy oblast, kde by se s pravděpodobností 99 % mělo přistání uskutečnit. Mount Sharp je hned na okraji této přistávací oblasti. Nechme se překvapit, zda vozítko, pokud úspěšně přistane, zamíří právě tam.
   

Výročí

• 2. dubna 1952 zemřel významný francouzský astronom Bernard Lyot. Pracoval především na observatoři v Meudonu nedaleko Paříže a kromě studia Slunce je znám např. jako objevitel prachových bouří na Marsu.
   
• 3. dubna 1827 (185 let) zemřel Ernst Florens Chladni. Ačkoli z akustiky si nejspíš vybavíme spíše Chladniho obrazce, v astronomii sehrál významnou úlohu tím, že sestavil sbírku meteoritů a započal tak jejich podrobnější výzkum.
   
• 4. dubna 1807 (205 let) zemřel francouzský astronom Joseph Jérôme de Lalande. Zmiňován je například v souvislosti s předobjevovým pozorováním Neptunu, k jeho škodě byl pohyb hvězdy v průběhu dvou dnů považován za chybu měření. Je znám také tím, že sestavil katalog 47 tisíc hvězd a uvažoval o mimozemském životě.
   
• 8. dubna 1947 byla na Slunci pozorována velká sluneční skvrna. V dnešních měřítkách měla zatím největší zaznamenanou plochu v milióntinách viditelného povrchu Slunce. Konkrétně tato skvrna jich zabrala asi 6 000. Když to srovnáme s největší skvrnou posledního cyklu AR 9393, která zabírala oblast kolem 2 000 milióntin, pak byla opravdu znatelně větší.
   

Výhled na příští týden:

• Saturn v opozici
• Jan Marek z Lanškrouna
• Charles Messiér
• Leonardo da Vinci

Mapa oblohy v dubnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.