logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Vlastní snímek Curiosity v prachu
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
42. vesmírný týden 2012.10.15 06:00

Mapa oblohy 17. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: Stellarium Foto: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 15. 10. do 21. 10.

Měsíc po novu se objeví na večerní obloze. Ústřední planetou v noci je Jupiter, ráno Venuše. Pozorovat můžeme také meteorické roje a jednu jasnější kometku. Mezinárodní vesmírná stanice ISS má večerní přelety.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. října v 19:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu v pondělí odpoledne. Ve čtvrtek 18. 10. jej najdeme večer po západu Slunce v souhvězdí Štíra poblíž planety Mars.

Planety:
Jupiter (-2,7 mag) najdeme stále v souhvězdí Býka. Vychází už kolem 20. hodiny letního času. Nádherně vysoko je v ranních hodinách (kulminace po 4. hodině). Vhodné přechody Velké červené skvrny (GRS) a úkazy měsíců shrnuje tabulka. GRS se může jevit poměrně vybledlá, takže ji poznáme spíše jako vykrojení v jižním rovníkovém pásu.

Přechody GRSÚkazy měsíců
16.10. 4:00 16.10. Io přechod stín od 6:00, měsíc od 7:04
16.10. 23:50 17.10. Ganymedes přechod stín 1:38-3:39, měsíc od 6:00
18.10. 5:40 17.10. Io zatmění zač. 3:19, zákryt konec 6:33
19.10. 1:30 18.10. Io přechod stín 0:29-2:38, měsíc 1:31-3:40
19.10. 21:20 18.10. Europa přechod stínu začíná v 7:13
20.10. 7:15 18.10. Io zatmění zač. 21:48, zákryt konec (1:00)
21.10. 3:10 20.10. Europa zatmění zač. 1:25, zákryt konec 5:48
21.10. 23:00 20.10. Ganymed zákryt konec 21:30
    21.10. Europa přechod stín 20:31-22:55, měsíc 22:32-(0:52)
Časy jsou v SELČ.

Venuše (-4 mag) putuje souhvězdím Lva. Jako Jitřenka září zhruba od čtyř ráno nad východem.
Večer doporučujeme vyhledat také planetu Uran (5,7 mag). Najdeme ji v Rybách na hranicích s Velrybou. K vyhledání je vhodná podrobná mapka. Při větším zvětšení (přibližně nad 100x) jej odlišíme od hvzd jako malý kotouček namodralého odstínu. Neptun (7,9 mag) je vidět níže ve Vodnáři a vrcholí nad jihem již kolem 21:30 SELČ.

Slunce je pokryto několika aktivními oblastmi se skvrnami. Tentokrát jeví jedna z nich nejenom větší skvrnitost, ale i aktivitu, silnější erupce třídy M nejsou vyloučeny. Navíc se blíží ke středu kotouče, takže by případná erupce měla mít vliv na geomagnetické pole. Polární záře však byly dosud vidět jen ve vyšších šířkách. Aktuální pohled na skvrny nabízí snímek z SDO.

Kometa 168P/Hergenrother. Pokud jste ještě o její jméno nezavadili, zbystřete. Zjasnila a za dobrých podmínek je dostupná i triedrem. Avšak na to, aby její pozorování nebylo zklamáním, počítejte s kometkou jen deváté velikosti a náznakem ohonu. Vyžaduje tedy tmavou oblohu mimo město. Podrobnosti o této i jiných slabších kometách se dočtete na kommet.cz.

Meteorické roje tohoto týdne jsou především Tauridy a Orionidy. Rozlišujeme Tauridy jižní a severní, ale v obou případech očekávejte spatření tak 3 meteorů za hodinu. Na druhé straně Tauridy bývají občas hezky jasné. Orionidy mají mít maximum kolem 22. října, takže koncem týdne nám budou přibývat a to hlavně v druhé polovině noci. Z nějakých pěti za hodinu vzroste frekvence až ke dvaceti meteorům v hodině. Připomeňme, že v případě Orionid jde o relativně rychlé meteory - částice pak pochází z Halleyovy komety. Kromě těchto rojů občas spatříte i meteor z jiného roje, nebo zcela náhodný, sporadický.

Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné ve večerních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • V minulém týdnu začal přesun raketoplánu Endeavour do muzea. Sedíte si takhle v Los Angeles v obýváku a za okny vám popojíždí raketoplán. I takový pohled se mohl lidem naskytnout.
     
  • 10. října se ke stanici ISS úspěšně připojila soukromá nákladní loď Dragon. Odkaz míří na podrobný článek Víta Straky na našem webu.
     

Výročí:

  • 15. října 1997 (15 let) odstartovala k Saturnu úspěšná sonda Cassini. Orbitální část je převážně americká záležitost, ale Cassini dovezla k Titanu přistávací pouzdro evropské vesmírné agentury Huygens a to perfektně přistálo na tomto neuvěřitelně zajímavém měsíci s hustou atmosférou, občasnými dešti metanu a jezery ze stejné látky. Cassini zkoumá planetu i měsíce se zaměřením na Titan a Enceladus. Objevila tak například podrobnosti o počasí na Titanu, ledové výtrysky z Encelada a mnoho nových podrobností o měsících a prstencích a atmosféře Saturnu.
     
  • 17. října 2002 (10 let) odstartovala vesmírná observatoř Integral. Na vývoji optického teleskopu s čočkou o průměru 5 cm a dosahem 19,6 mag se podílel Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově. Družice se podílela na významných objevech, například v oblasti černých děr, zajímavých pulsarů nebo anihilace hmoty a anithmoty.
     
  • 18. října 1977 (35 let) objevil Charles Kowal na Palomaru pozoruhodnou planetku (2060) Chiron. Patří totiž mezi planetky typu Kentaur. Ty nepatří přímo mezi transneptunické, ale jak název skupiny napovídá, jejich výstředná dráha je zavádí za dráhu Neptuna a naopak přibližuje až k dráze Jupitera. Jsou tedy hybridem mezi tělesy na stabilnějších drahách a nejspíš jsou na této dráze přechodně.
     
  • 18. října 1967 (45 let) přistála v atmosféře Venuše sonda Veněra 4. Hustá atmosféra rozdrtila pouzdro po zhruba 1,5 hodině sestupu ve výšce 25 km nad povrchem. To už bylo kolem asi 270 °C.
     
  • 19. října 1967 (45 let) dorazil k Venuši také Mariner 5. Měřil po dobu jednoho měsíce magnetické pole, atmosféru, odrazivost atmosféry v rádiovém oboru a UV záření.
     
  • 19. října 2002 (10 let) zemřel sovětský kosmonaut Nikolaj Nikolajevič Rukavišnikov. Podrobně se k jeho životu a letům do kosmu věnuje Václav Kalaš v článku uveřejněném v minulém týdnu.
     
  • 20. října 1632 (380 let) se narodil jeden z nejvýznamějších anglických architektů a také astronom Christopher Wren. Jeho záběr byl obrovský. Od dob Aristotela snad nebylo mnoho tak všestranných myslitelů a filosofů, jako Wren. V astronomii se zabýval například pozorováním Měsíce, což jej dovedlo k vývoji mikrometrů pro dalekohledy. Zabýval se stanovením zeměpisné délky s pomocí magnetického pole a Měsíce. Zabýval se také optikou a vylepšením dalekohledů a mikrskopů. Wren se také zamotal do diskuzí o pohybech planet mezi ním, Halleyem a Newtonem a tak vlastně na jeho a Halleyův popud rozpracoval Newton svou tehdy čtyři roky starou a zapomenutou myšlenku a rozvinul ji do veledíla Principia, které přineslo zásadní průlom do fyziky té doby. Z architektonických skvostů, na kterých se Wren podílel nejspíš vyniká londýnská St. Paul's Cathedral.
     

Výhled na příští týden:

  • Start k ISS: Sojuz TMA-06M
  • Start miniraketoplánu USAF
  • Výročí: Chang'e 1
  • Výročí: Henry Russell

Mapa oblohy v říjnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

  Gembec Martin   Zobrazeno: 3711x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce