Obloha:

Planety:
Jupiter (-2,7 mag) najdeme stále v souhvězdí Býka. Vychází už kolem 20. hodiny letního času. Nádherně vysoko je v ranních hodinách (kulminace po 4. hodině). Vhodné přechody Velké červené skvrny (GRS) a úkazy měsíců shrnuje tabulka. GRS se může jevit poměrně vybledlá, takže ji poznáme spíše jako vykrojení v jižním rovníkovém pásu.

Venuše (-4 mag) putuje souhvězdím Lva. Jako Jitřenka září zhruba od čtyř ráno nad východem.
Večer doporučujeme vyhledat také planetu Uran (5,7 mag). Najdeme ji v Rybách na hranicích s Velrybou. K vyhledání je vhodná podrobná mapka. Při větším zvětšení (přibližně nad 100x) jej odlišíme od hvzd jako malý kotouček namodralého odstínu. Neptun (7,9 mag) je vidět níže ve Vodnáři a vrcholí nad jihem již kolem 21:30 SELČ.

Slunce je pokryto několika aktivními oblastmi se skvrnami. Tentokrát jeví jedna z nich nejenom větší skvrnitost, ale i aktivitu, silnější erupce třídy M nejsou vyloučeny. Navíc se blíží ke středu kotouče, takže by případná erupce měla mít vliv na geomagnetické pole. Polární záře však byly dosud vidět jen ve vyšších šířkách. Aktuální pohled na skvrny nabízí snímek z SDO.

Kometa 168P/Hergenrother. Pokud jste ještě o její jméno nezavadili, zbystřete. Zjasnila a za dobrých podmínek je dostupná i triedrem. Avšak na to, aby její pozorování nebylo zklamáním, počítejte s kometkou jen deváté velikosti a náznakem ohonu. Vyžaduje tedy tmavou oblohu mimo město. Podrobnosti o této i jiných slabších kometách se dočtete na kommet.cz.

Meteorické roje tohoto týdne jsou především Tauridy a Orionidy. Rozlišujeme Tauridy jižní a severní, ale v obou případech očekávejte spatření tak 3 meteorů za hodinu. Na druhé straně Tauridy bývají občas hezky jasné. Orionidy mají mít maximum kolem 22. října, takže koncem týdne nám budou přibývat a to hlavně v druhé polovině noci. Z nějakých pěti za hodinu vzroste frekvence až ke dvaceti meteorům v hodině. Připomeňme, že v případě Orionid jde o relativně rychlé meteory - částice pak pochází z Halleyovy komety. Kromě těchto rojů občas spatříte i meteor z jiného roje, nebo zcela náhodný, sporadický.

Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné ve večerních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Kosmonautika:

• V minulém týdnu začal přesun raketoplánu Endeavour do muzea. Sedíte si takhle v Los Angeles v obýváku a za okny vám popojíždí raketoplán. I takový pohled se mohl lidem naskytnout.
   
• 10. října se ke stanici ISS úspěšně připojila soukromá nákladní loď Dragon. Odkaz míří na podrobný článek Víta Straky na našem webu.
   

Výročí:

• 15. října 1997 (15 let) odstartovala k Saturnu úspěšná sonda Cassini. Orbitální část je převážně americká záležitost, ale Cassini dovezla k Titanu přistávací pouzdro evropské vesmírné agentury Huygens a to perfektně přistálo na tomto neuvěřitelně zajímavém měsíci s hustou atmosférou, občasnými dešti metanu a jezery ze stejné látky. Cassini zkoumá planetu i měsíce se zaměřením na Titan a Enceladus. Objevila tak například podrobnosti o počasí na Titanu, ledové výtrysky z Encelada a mnoho nových podrobností o měsících a prstencích a atmosféře Saturnu.
   
• 17. října 2002 (10 let) odstartovala vesmírná observatoř Integral. Na vývoji optického teleskopu s čočkou o průměru 5 cm a dosahem 19,6 mag se podílel Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově. Družice se podílela na významných objevech, například v oblasti černých děr, zajímavých pulsarů nebo anihilace hmoty a anithmoty.
   
• 18. října 1977 (35 let) objevil Charles Kowal na Palomaru pozoruhodnou planetku (2060) Chiron. Patří totiž mezi planetky typu Kentaur. Ty nepatří přímo mezi transneptunické, ale jak název skupiny napovídá, jejich výstředná dráha je zavádí za dráhu Neptuna a naopak přibližuje až k dráze Jupitera. Jsou tedy hybridem mezi tělesy na stabilnějších drahách a nejspíš jsou na této dráze přechodně.
   
• 18. října 1967 (45 let) přistála v atmosféře Venuše sonda Veněra 4. Hustá atmosféra rozdrtila pouzdro po zhruba 1,5 hodině sestupu ve výšce 25 km nad povrchem. To už bylo kolem asi 270 °C.
   
• 19. října 1967 (45 let) dorazil k Venuši také Mariner 5. Měřil po dobu jednoho měsíce magnetické pole, atmosféru, odrazivost atmosféry v rádiovém oboru a UV záření.
   
• 19. října 2002 (10 let) zemřel sovětský kosmonaut Nikolaj Nikolajevič Rukavišnikov. Podrobně se k jeho životu a letům do kosmu věnuje Václav Kalaš v článku uveřejněném v minulém týdnu.
   
• 20. října 1632 (380 let) se narodil jeden z nejvýznamějších anglických architektů a také astronom Christopher Wren. Jeho záběr byl obrovský. Od dob Aristotela snad nebylo mnoho tak všestranných myslitelů a filosofů, jako Wren. V astronomii se zabýval například pozorováním Měsíce, což jej dovedlo k vývoji mikrometrů pro dalekohledy. Zabýval se stanovením zeměpisné délky s pomocí magnetického pole a Měsíce. Zabýval se také optikou a vylepšením dalekohledů a mikrskopů. Wren se také zamotal do diskuzí o pohybech planet mezi ním, Halleyem a Newtonem a tak vlastně na jeho a Halleyův popud rozpracoval Newton svou tehdy čtyři roky starou a zapomenutou myšlenku a rozvinul ji do veledíla Principia, které přineslo zásadní průlom do fyziky té doby. Z architektonických skvostů, na kterých se Wren podílel nejspíš vyniká londýnská St. Paul's Cathedral.
   

Výhled na příští týden:

• Start k ISS: Sojuz TMA-06M
• Start miniraketoplánu USAF
• Výročí: Chang'e 1
• Výročí: Henry Russell

Mapa oblohy v říjnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.