Obloha:
Měsíc bude v úplňku v neděli 27. ledna. Hned v pondělí projde Měsíc poblíž Jupiteru. K zákrytu
dojde pro obyvatele
jižní Ameriky.
Pokud se vyjasní, bude to dobrý důvod pro naplnění přísloví, že jasný úplněk přitahuje mrazy. Ve
skutečnosti jsou mrazy očekávány tehdy, když se prostě vyjasní a přijde studený vzduch od severovýchodu.
Planety:
Jupiter (-2,6 mag) je viditelný v první polovině noci, kdy je vysoko v souhvězdí Býka.
Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.
| Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
| 21.1. |
17:55 |
|
21.1. |
Ganymed zatmění 17:33-19:48 |
| 22.1. |
23:40 |
|
23.1. |
Europa zákryt zač. 20:22, zatmění konec (1:04) |
| 23.1. |
19:35 |
|
25.1. |
Io přechod 0:06-2:17, stín zač. 1:14 |
| 25.1. |
21:10 |
|
25.1. |
Europa přechod 15:24-17:49, stín 17:39-20:04 |
| 26.1. |
17:05 |
|
25.1. |
Io zákryt 21:26, zatmění konec (0:44) |
| 27.1. |
22:50 |
|
26.1. |
Io přechod 18:34-20:45, stín 19:43-21:54 |
| |
|
|
27.1. |
Io zatmění končí 19:13 |
| Časy jsou v SEČ. |
Ráno je viditelná planeta Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah. Nad jihem je kolem šesté ráno, jeho
výška nad obzorem je však pouze necelých 30°. Prstence jsou krásně rozevřeny. Určitě uvidíme Titan, možná
také stín planety na prstenci nebo dokonce stín prstenců na planetě.
Pokud si chcete prohlédnout planetu Merkur, máte jedinou možnost - pohled na snímky
korónografu SOHO. Merkur je nyní úhlově vělmi blízko Slunci.
V korónografu
vypadá jako jasná hvězda a v důsledku vlastností snímače z něj vychází krátké čárky do stran. Nachází
se v levé dolní polovině obrázku a prochází kolem držáku stínícího kotoučku, který zakrývá Slunce.
Slunce je nyní opět méně aktivní. Hlavní oblast se skvrnami zapadla a nové se zatím neobjevují.
Kontrolu výskytu skvrn můžete provádět sami díky
aktuálním snímkům SDO.
Koncem týdne možná také s pomocí dalekohledu vybaveného filtry.
Přelety ISS jsou stále dobře viditelné v ranních hodinách, většinou mezi 4. a 7. hodinou. Pro
rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce.
(Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru
Calsky.com.
Kosmonautika:
- NASA aktuálně představila, jak by mohla vypadat spolupráce s ESA na její lodi Orion po roce 2017
pro lety mimo nízkou oběžnou dráhu. K lodi Orion by se připojil
servisní modul ESA odvozený z
automatických nákladních lodí ATV, které zásobovaly ISS v minulých letech. První zkušební let lodi Orion
je plánován na rok 2014. Let se servisním modulem ESA by proběhl bez posádky v roce 2017 a s posádkou
v roce 2021.
- Na Floridě se chystá ke startu raketa Atlas 5 s komunikačním satelitem
TDRS-K (Tracking and Data Relay Satellite K).
Start je v plánu v úterý ve 14:52 SEČ. Satelit patří do rodiny družic, které přenáší signál z ISS nebo
jiných lodí s lidskou posádkou a také sledují urychlovací stupně raket a jiné družice.
Výročí:
- 22. ledna 1968 (45 let) odstartovala raketa Saturn IB s lodí
Apollo 5. Po tragických zkušenostech
s lodí Apollo 1 šlo o let bez posádky. Cílem bylo vyzkoušet motory lunárního modulu v prostředí vesmíru.
Test byl úspěšný a tak na sebe další lety Apollo nenechaly dlouho čekat.
- 26. ledna 1978 (35 let) odstartovala sonda
IUE (International Ultraviolet Explorer).
Jejím hlavním úkolem bylo pořizovat spektra v ultrafialovém oboru záření. Původně se očekávala životnost
3 roky, ale nakonec pracovala 18 let. Poprvé měli astronomové možnost ovládat pozorování družice přímo ze Země.
Provedeno bylo více než 100 000 pozorování počínaje objekty sluneční soustavy a konče vzdálenými kvasary.
- 26. ledna 1983 (30 let) odstartovala vesmírná observatoř
IRAS (InfraRed Astronomical Satelite). Družice pracovala 10 měsíců,
za tu dobu stihla čtyřikrát zmapovat 96 % oblohy, přičemž zaznamenala na 350 000 infračervených zdrojů.
K jejím významným objevům patří objev protoplanetárního disku kolem hvězdy Vega, či objevy komet. První
kometa objevěná vesmírnou družicí byla IRAS-Araki-Alcock. Po vyčerpání zásob tekutého hélia pro chlazení
aparatury ukončila svoji činnost a jako neaktivní těleso nadále obíhá kolem Země.
- 27. ledna 1908 (105 let) byl poprvé pozorován měsíček Jupiteru zvaný
Pasiphae. Oficiální
objev připadá až na 28. únor 1908, ale právě tehdy se ukázalo, že byl poprvé spatřen již 27. ledna.
Objeven byl Philibertem Jacquesem Melottem na Královské greenwichské observatoři. Jak se později ukázalo,
jde o nepravidelné těleso s retrográdním pohybem kolem planety (opačný směr, než velké měsíce). Jedná se
tedy o zachycený asteroid, který byl srážkami rozmělněn a proto dnes známe celou rodinu měsíčků Jupitera
nazývanou podle Pasiphae.
- 27. ledna 1918 (95 let) se narodil významný český astronom
Antonín Mrkos. Byl vytrvalým lovcem
komet a to jak na observatoři na Skalnatém plese tak později na hvězdárně na Kleti. Jeho jméno nese celkem
13 komet. Na Kleti intenzivně hledal asteroidy, kterých zde objevil 274 s pomocí výkonné maksutovovy komory
o průměru menisku 0,63 m.
Výhled na příští týden:
- Měsíc na ranní obloze
- Výročí: první americká družice Explorer 1
- Výročí: zánik raketoplánu Columbia
Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online. |
