Obloha:

Planety:
Jupiter (-2,6 mag) je viditelný v první polovině noci, kdy je vysoko v souhvězdí Býka. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

Ráno je viditelná planeta Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah. Nad jihem je kolem šesté ráno, jeho výška nad obzorem je však pouze necelých 30°. Prstence jsou krásně rozevřeny. Určitě uvidíme Titan, možná také stín planety na prstenci nebo dokonce stín prstenců na planetě.
Pokud si chcete prohlédnout planetu Merkur, máte jedinou možnost - pohled na snímky korónografu SOHO. Merkur je nyní úhlově vělmi blízko Slunci. V korónografu vypadá jako jasná hvězda a v důsledku vlastností snímače z něj vychází krátké čárky do stran. Nachází se v levé dolní polovině obrázku a prochází kolem držáku stínícího kotoučku, který zakrývá Slunce.

Slunce je nyní opět méně aktivní. Hlavní oblast se skvrnami zapadla a nové se zatím neobjevují. Kontrolu výskytu skvrn můžete provádět sami díky aktuálním snímkům SDO. Koncem týdne možná také s pomocí dalekohledu vybaveného filtry.

Přelety ISS jsou stále dobře viditelné v ranních hodinách, většinou mezi 4. a 7. hodinou. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Kosmonautika:

• NASA aktuálně představila, jak by mohla vypadat spolupráce s ESA na její lodi Orion po roce 2017 pro lety mimo nízkou oběžnou dráhu. K lodi Orion by se připojil servisní modul ESA odvozený z automatických nákladních lodí ATV, které zásobovaly ISS v minulých letech. První zkušební let lodi Orion je plánován na rok 2014. Let se servisním modulem ESA by proběhl bez posádky v roce 2017 a s posádkou v roce 2021.
   
• Na Floridě se chystá ke startu raketa Atlas 5 s komunikačním satelitem TDRS-K (Tracking and Data Relay Satellite K). Start je v plánu v úterý ve 14:52 SEČ. Satelit patří do rodiny družic, které přenáší signál z ISS nebo jiných lodí s lidskou posádkou a také sledují urychlovací stupně raket a jiné družice.
   

Výročí:

• 22. ledna 1968 (45 let) odstartovala raketa Saturn IB s lodí Apollo 5. Po tragických zkušenostech s lodí Apollo 1 šlo o let bez posádky. Cílem bylo vyzkoušet motory lunárního modulu v prostředí vesmíru. Test byl úspěšný a tak na sebe další lety Apollo nenechaly dlouho čekat.
   
• 26. ledna 1978 (35 let) odstartovala sonda IUE (International Ultraviolet Explorer). Jejím hlavním úkolem bylo pořizovat spektra v ultrafialovém oboru záření. Původně se očekávala životnost 3 roky, ale nakonec pracovala 18 let. Poprvé měli astronomové možnost ovládat pozorování družice přímo ze Země. Provedeno bylo více než 100 000 pozorování počínaje objekty sluneční soustavy a konče vzdálenými kvasary.
   
• 26. ledna 1983 (30 let) odstartovala vesmírná observatoř IRAS (InfraRed Astronomical Satelite). Družice pracovala 10 měsíců, za tu dobu stihla čtyřikrát zmapovat 96 % oblohy, přičemž zaznamenala na 350 000 infračervených zdrojů. K jejím významným objevům patří objev protoplanetárního disku kolem hvězdy Vega, či objevy komet. První kometa objevěná vesmírnou družicí byla IRAS-Araki-Alcock. Po vyčerpání zásob tekutého hélia pro chlazení aparatury ukončila svoji činnost a jako neaktivní těleso nadále obíhá kolem Země.
   
• 27. ledna 1908 (105 let) byl poprvé pozorován měsíček Jupiteru zvaný Pasiphae. Oficiální objev připadá až na 28. únor 1908, ale právě tehdy se ukázalo, že byl poprvé spatřen již 27. ledna. Objeven byl Philibertem Jacquesem Melottem na Královské greenwichské observatoři. Jak se později ukázalo, jde o nepravidelné těleso s retrográdním pohybem kolem planety (opačný směr, než velké měsíce). Jedná se tedy o zachycený asteroid, který byl srážkami rozmělněn a proto dnes známe celou rodinu měsíčků Jupitera nazývanou podle Pasiphae.
   
• 27. ledna 1918 (95 let) se narodil významný český astronom Antonín Mrkos. Byl vytrvalým lovcem komet a to jak na observatoři na Skalnatém plese tak později na hvězdárně na Kleti. Jeho jméno nese celkem 13 komet. Na Kleti intenzivně hledal asteroidy, kterých zde objevil 274 s pomocí výkonné maksutovovy komory o průměru menisku 0,63 m.
   

Výhled na příští týden:

• Měsíc na ranní obloze
• Výročí: první americká družice Explorer 1
• Výročí: zánik raketoplánu Columbia

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.