logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Modrá kometa v Hyádách
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
30. vesmírný týden 2014 2014.07.21 06:00

Mapa oblohy 23. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Foto: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 21. 7. do 27. 7.

Měsíc je před novem. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Nastane ranní setkání s Měsícem. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Aktivita Slunce se snížila tak, že skvrny na jeden den zmizely.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. července ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu v neděli 27. července. Ve čtvrtek a v pátek ráno nás čeká setkání srpku Měsíce s Venuší a případně i s Merkurem podle průzračnosti u obzoru.

Planety:
Mars (0,3 mag) je večer nízko nad jihozápadem. Najdeme jej nedaleko hvězdy Spica v Panně.
Saturn (0,5 mag) je také nedaleko Marsu na jihozápadě.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru a ještě níže poblíž ní je slabší Merkur (0 mag).

Aktivita Slunce je nyní na velmi nízké úrovni. Na viditelném povrchu Slunce nejsou téměř žádné skvrny a 17. července kleslo sluneční číslo na nulu. Toto sluneční maximum je prostě slabší a občas nás překvapí. Uvidíme, jaký vývoj nám připraví tento týden. Počet a velikost skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.
V koronografech LASCO C3 a LASCO C2 můžeme sledovat Jupiter, který se pohybuje jakoby zleva doprava. Konjunkce se Sluncem připadá na čtvrtek 24. 7.

Kometa 2014 E2 Jacques ve 30. týdnu 2014, data: Guide Foto: Martin GembecKometa C/2014 E2 (Jacques) bude každým dnem výš a výš na ranní obloze. Uvidíme ji zatím jen za pokročilého svítání nízko nad východem, ale stojí za vyhledání, protože její jasnost je mezi 6 a 7 mag a fotograficky není vyloučen ani krátký ohon. K vyhledání komety můžete použít mapku vlevo. Polohy jsou pro 3:00 SELČ, kdy je kometa asi 10° nad obzorem a Slunce asi 13° pod obzorem.

Přelety ISS můžete tento týden vidět v ranních hodinách, pokud se budete chystat na kometu nebo setkání Venuše s Měsícem.

Kosmonautika:

  • Sonda Rosetta se neustále pomalu blíží svému cíli. Pokud jsme si u některých misí NASA zvykli na trvalý přísun okamžitě dostupných fotografií, které jsou k vidění hned, jak ze sond dorazí, potom u Rosetty budeme muset být trpělivější. ESA je tvořena jednotlivými zeměmi, které dodávají přístroje a tak se řídí odlišnými pravidly. V praxi to však pro laickou veřejnost znamená, že si snímky nemůžeme prohlížet hned, jak je to možné, přednost mají vědečtí pracovníci. Na druhé straně snímkování zatím probíhalo s týdenní kadencí a snímky se objevovaly docela rychle. Pravda, nejprve tak trochu poloilegálně a na oficiální jsme čekali dva dny, ale můžeme jen doufat, že tato naprosto ojedinělá mise bude lidem zprostředkována alespoň stejně pompézně jako už samotné blížení se Rosetty k cíli.
     
  • K Mezinárodní vesmírné stanici byla připojena nákladní loď Cygnus společnosti Orbital Sciences. Informace najdete v našem online přenosu. Odkazujeme také několik povedených fotografií Alexandra Gersta, který nyní pobývá na ISS.
     
  • Na ISS se vystřídají ruské nákladní lodě. Progress M-23M se odpojí v úterý. Start Progressu M-24M je v plánu ve středu.
     

Výročí

  • 21. července 1914 (100 let) objevil Seth Nicholson Jupiterův měsíček Sinope. Objevil jej na Lickově observatoři patřící Kalifornské univerzitě, když pozoroval jiný tou dobou nedávno objevený měsíček Pasiphae. Měsíc byl dlouho nazýván Jupiter IX. Teprve v roce 1975 dostal jméno Sinope podle řecké mytologie. Lickova observatoř je známa tím, že se zde nachází druhý největší čočkový dalekohled na světě – refraktor o průměru 90 centimetrů z dílny bratří Clarků.
     
  • 22. července 1784 (230 let) se narodil něměcký astronom, matematik a geodet Friedrich Wilhelm Bessel. Nejvíce je znám tím, že pro určení vzdálenosti hvězd navrhl měřit paralaxu, tedy posun hvězdy vůči vzdálenému pozadí vlivem oběhu Země kolem Slunce. V roce 1838 se mu také jako prvnímu podařilo změřit paralaxu hvězdy 61 Cygni, která je od nás vzdálena 11,4 světelných roků. Z měření Siria a Procyonu určil, že musí mít v té době neznámého souputníka (dnes víme, že jde o bílé trpaslíky, poměrně hmotné, ale ve srovnání s hlavní hvězdou málo svítivé zbytky hvězd podobných Slunci). Pro tvar Země určil rotační elipsoid, který nazýváme po něm Besselův. K němu byla vztažena také souřadnicová síť používáná kdysi v Československu (S-JTSK). Bessel byl také autorem tabulek atmosférické refrakce, což byl tehdy vysoko hodnocený počin.
     
  • 23. července 1999 (15 let) byla na oběžnou dráhu vynesena rentgenová observatoř Chandra. Jméno dostala po Subrahmanu Chandrasekharovi, indickém astrofyzikovi, který je znám především podle meze, která určuje, od jaké hmotnosti už se bílý trpaslík nabalující na sebe hmotu zhroutí sám do sebe. Exploduje pak jako supernova a vzniká neutronová hvězda nebo černá díra. Chandra je po výrazném prodloužení mise funkční dodnes.
     
  • 23. července 1984 (30 let) byly poprvé detekovány prstence Neptunu, když planeta zakrývala vzdálenou hvězdu. Obraz hvězdy totiž pravidelně několikrát bliknul před zákrytem i po něm. Definitivní potvrzení a přesnější pohled na ně přinesl Voyager 2 v roce 1989.
     
  • 25. července 1984 (30 let) vystoupila do volného kosmu Světlana Savická jako první žena v historii. Stalo se to během jejího druhého letu do kosmu v lodi Sojuz T-12 ke stanici Saljut 7.
     
  • 26. července 1919 se narodil významný český astronom Luboš Perek.

Výhled na příští týden:

  • Měsíc, Mars a Saturn
  • Letní meteorické roje
  • Výročí: Ranger 7
  • Výročí: Lunar Prospector

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.

  Gembec Martin   Zobrazeno: 3072x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce