Obloha:

Planety:
Mars (0,3 mag) je večer nízko nad jihozápadem. Najdeme jej nedaleko hvězdy Spica v Panně.
Saturn (0,5 mag) je také nedaleko Marsu na jihozápadě.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru a ještě níže poblíž ní je slabší Merkur (0 mag).

Aktivita Slunce je nyní na velmi nízké úrovni. Na viditelném povrchu Slunce nejsou téměř žádné skvrny a 17. července kleslo sluneční číslo na nulu. Toto sluneční maximum je prostě slabší a občas nás překvapí. Uvidíme, jaký vývoj nám připraví tento týden. Počet a velikost skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.
V koronografech LASCO C3 a LASCO C2 můžeme sledovat Jupiter, který se pohybuje jakoby zleva doprava. Konjunkce se Sluncem připadá na čtvrtek 24. 7.

Kometa C/2014 E2 (Jacques) bude každým dnem výš a výš na ranní obloze. Uvidíme ji zatím jen za pokročilého svítání nízko nad východem, ale stojí za vyhledání, protože její jasnost je mezi 6 a 7 mag a fotograficky není vyloučen ani krátký ohon. K vyhledání komety můžete použít mapku vlevo. Polohy jsou pro 3:00 SELČ, kdy je kometa asi 10° nad obzorem a Slunce asi 13° pod obzorem.

Přelety ISS můžete tento týden vidět v ranních hodinách, pokud se budete chystat na kometu nebo setkání Venuše s Měsícem.

Kosmonautika:

• Sonda Rosetta se neustále pomalu blíží svému cíli. Pokud jsme si u některých misí NASA zvykli na trvalý přísun okamžitě dostupných fotografií, které jsou k vidění hned, jak ze sond dorazí, potom u Rosetty budeme muset být trpělivější. ESA je tvořena jednotlivými zeměmi, které dodávají přístroje a tak se řídí odlišnými pravidly. V praxi to však pro laickou veřejnost znamená, že si snímky nemůžeme prohlížet hned, jak je to možné, přednost mají vědečtí pracovníci. Na druhé straně snímkování zatím probíhalo s týdenní kadencí a snímky se objevovaly docela rychle. Pravda, nejprve tak trochu poloilegálně a na oficiální jsme čekali dva dny, ale můžeme jen doufat, že tato naprosto ojedinělá mise bude lidem zprostředkována alespoň stejně pompézně jako už samotné blížení se Rosetty k cíli.
   
• K Mezinárodní vesmírné stanici byla připojena nákladní loď Cygnus společnosti Orbital Sciences. Informace najdete v našem online přenosu. Odkazujeme také několik povedených fotografií Alexandra Gersta, který nyní pobývá na ISS.
   
• Na ISS se vystřídají ruské nákladní lodě. Progress M-23M se odpojí v úterý. Start Progressu M-24M je v plánu ve středu.
   

Výročí

• 21. července 1914 (100 let) objevil Seth Nicholson Jupiterův měsíček Sinope. Objevil jej na Lickově observatoři patřící Kalifornské univerzitě, když pozoroval jiný tou dobou nedávno objevený měsíček Pasiphae. Měsíc byl dlouho nazýván Jupiter IX. Teprve v roce 1975 dostal jméno Sinope podle řecké mytologie. Lickova observatoř je známa tím, že se zde nachází druhý největší čočkový dalekohled na světě – refraktor o průměru 90 centimetrů z dílny bratří Clarků.
   
• 22. července 1784 (230 let) se narodil něměcký astronom, matematik a geodet Friedrich Wilhelm Bessel. Nejvíce je znám tím, že pro určení vzdálenosti hvězd navrhl měřit paralaxu, tedy posun hvězdy vůči vzdálenému pozadí vlivem oběhu Země kolem Slunce. V roce 1838 se mu také jako prvnímu podařilo změřit paralaxu hvězdy 61 Cygni, která je od nás vzdálena 11,4 světelných roků. Z měření Siria a Procyonu určil, že musí mít v té době neznámého souputníka (dnes víme, že jde o bílé trpaslíky, poměrně hmotné, ale ve srovnání s hlavní hvězdou málo svítivé zbytky hvězd podobných Slunci). Pro tvar Země určil rotační elipsoid, který nazýváme po něm Besselův. K němu byla vztažena také souřadnicová síť používáná kdysi v Československu (S-JTSK). Bessel byl také autorem tabulek atmosférické refrakce, což byl tehdy vysoko hodnocený počin.
   
• 23. července 1999 (15 let) byla na oběžnou dráhu vynesena rentgenová observatoř Chandra. Jméno dostala po Subrahmanu Chandrasekharovi, indickém astrofyzikovi, který je znám především podle meze, která určuje, od jaké hmotnosti už se bílý trpaslík nabalující na sebe hmotu zhroutí sám do sebe. Exploduje pak jako supernova a vzniká neutronová hvězda nebo černá díra. Chandra je po výrazném prodloužení mise funkční dodnes.
   
• 23. července 1984 (30 let) byly poprvé detekovány prstence Neptunu, když planeta zakrývala vzdálenou hvězdu. Obraz hvězdy totiž pravidelně několikrát bliknul před zákrytem i po něm. Definitivní potvrzení a přesnější pohled na ně přinesl Voyager 2 v roce 1989.
   
• 25. července 1984 (30 let) vystoupila do volného kosmu Světlana Savická jako první žena v historii. Stalo se to během jejího druhého letu do kosmu v lodi Sojuz T-12 ke stanici Saljut 7.
   
• 26. července 1919 se narodil významný český astronom Luboš Perek.

Výhled na příští týden:

• Měsíc, Mars a Saturn
• Letní meteorické roje
• Výročí: Ranger 7
• Výročí: Lunar Prospector

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.