logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Meteor, kometa a Mořský racek (mlhovina)
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Velká sluneční skvrna 2014.10.25 13:02

slnečná škvrna 2192 . Foto: Pavol ŠidloVelká sluneční skvrna, která se nám v plné kráse předváděla v tomto týdnu na povrchu Slunce, patří k těm mimořádně velkým, alespoň co se týče posledních maxim sluneční aktivity. Co je na této skvrně mimořádného a jak je na tom ve srovnání s velkými skvrnami minulosti?

Slunce 23. října 2014 Foto: Antonín HušekJak je patrné z úvodních slov, skvrna v aktivní oblasti AR 12192 je především hodně velká. O tom koneckonců nepochybuje nikdo z těch, kdo měli možnost se přes filtr nebo dokonce mlhu podívat pouhým okem na sluneční disk, kde se tato skvrna dala snadno zahlédnout bez dalekohledu. Skvrny v této oblasti dokonce přibývaly s tím, jak se celá oblast natáčela směrem k Zemi. Tím také rostla celá plocha skvrn, podle níž ji budeme moci porovnat s podobnými velkými skvrnami minulosti.

Skvrna v AR 12192 Foto: Pascal PaquereauJe jasné, že samotný výskyt velké skvrny nezůstal bez odezvy ani pokud jde o vysokou erupční aktivitu. Tato aktivní oblast už stihla vyprodukovat několik erupcí té nejsilnější kategorie (třída X). Skvrna v AR 12192 se uvedla pěknou erupcí 14. října 2014, tedy ještě v době, kdy byla schována těsně za východním okrajem slunečního disku. Odhadovalo se, že jde o erupci třídy X a byla doprovázena pěkným výronem plasmy do okolního vesmíru.

Porovnání AR12192 s Jupiterem a Zemí Foto: NASA/SDONapětí stoupalo, jakmile se natočila na viditelnou polokouli (16. října). Ukázalo se, že je opravdu velká, jenom její střed byl větší než Země. Pozoruhodným vývojem prošla během týdne, když zvětšila svou plochu tak, že překročila i některé rekordní skvrny nedávné minulosti. Silné erupce na sebe nenechaly dlouho čekat. Konkrétně X1,1 19. 10., M8,7 a X1,6 22. 10. a konečně v sobotu 25. 10. X3,1.

Obří skvrna v AR12192 Foto: NASA/SDO/Solarham.comNečekaným překvapením všech těchto erupcí bylo, že nebyly doprovázeny celkem standardními jevy, které podobně silné erupce doprovázejí. To jest vyvržení obrovského množství vysokoenergetických částic (protony, elektrony) a předevím nevznikly koronální ejekce (CME), k Zemi tedy neputují žádná oblaka plasmy, která by mohla vyvolat polární záře viditelné i v ČR. To je bohužel nepříjemný fakt, pokud jsme se s výskytem takto mimořádné skvrny konečně na nějaké těšili.

Velké skvrny na Slunci, porovnání s popisky Foto: NASA/ESA/Hagan Hensley&Martin GembecVelké skvrny na Slunci, porovnání Foto: NASA/ESA/Hagan Hensley&Martin GembecJak bylo řečeno v úvodu, skvrna v AR 12192 je opravdu mimořádně veliká. Jak si ale stojí v porovnání s největšími skvrnami předchozího maxima sluneční aktivity a vůbec v porovnání se skvrnami za posledních sto let, kdy jsou intentzivně pozorovány a fotografovány? Svojí největší velikostí už dohnala a dokonce mírně předehnala největší skvrny z let 2001 a 2003, ovšem výrazně zaostává za mnoha a mnoha skvrnami ze silnějších maxim aktivity 20. století. Rekordní oblast 14886 dosáhla 7. dubna 1947 asi trojnásobné rozlohy, než má současná skvrna (po dobu tří měsíců byla větší než současná AR 12192). Uvážíme-li ale fakt, že současné maximum sluneční aktivity je velmi mírné (asi poloviční oproti rokům 2000 až 2003), jedná se o mimořádný úkaz a je skvělé, že jsme si po letech vůbec mohli takto velkou skvrnu na Slunci prohlédnout.

erupce X3,1 25.10.2014 Foto: NASA/GOES/Sergio CastilloSkvrna se nyní přesouvá k západnímu okraji slunečního disku a je otázkou, zda ještě dojde k dalším erupcím nejsilnější kategorie, a především, zda případný výron hmoty zamíří k Zemi. To ukáží nejbližší hodiny a dny, protože šance na případné erupce, které by způsobily jasné polární záře, se už každým dnem bude snižovat.

Zdroje a doporučujeme:
[1] SolarHam.com
[2] Spaceweather.com
[3] Velké skvrny v březnu a dubnu 1947
[4] Vývoj skvrny v AR 12192 ve dnech 18 až 22. října 2014
[5] AR 9393 a polární záře 31. března / 1. dubna 2001
[6] AR 10486 a polární záře 30. října 2003

  Gembec Martin   Zobrazeno: 4744x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce