logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Modrá kometa v Hyádách
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
2. vesmírný týden 2015 2015.01.05 06:00

Mapa oblohy 7. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Foto: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 5. 1. do 11. 1. 2015

Měsíc je po úplňku. Nízko na jihozápadě zvečera Venuši doplní Merkur, večer je vidět taky Mars. Po osmé večer už vychází Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nižší. Máme tu okem viditelnou večerní kometu Lovejoy. Poletí Dragon k ISS? Přistane první stupeň rakety na mořské plošině?

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v úplňku 5. ledna. To je spíše dobrá zpráva pro pozorovatele komety, kterou přestane svým svitem rušit počínaje večerem 7. ledna.

Planety:
Venuše (−4 mag) a Merkur (cca −0,7 mag) jsou dva jasné objekty večerní soumrakové oblohy. Vyhledávat je třeba už po 16:45 triedrem. Je třeba mít dokonalý výhled až k jihozápadnímu obzoru. Mars (1 mag) se nachází večer kolem 17:30 asi 15° nad jihozápadem.
Jupiter (−2,1 mag) je slušně vidět už po 21. hodině. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.
Ráno už se dá pozorovat také Saturn (0,5 mag). V 6:30 je 10° nad jihovýchodem.

Přechody GRSÚkazy měsíců
5. 1. 20:55 7. 1. Kallisto přechod měsíce končí 21:32
7. 1. 22:35 9. 1. Io zatmění zač. 4:33
9. 1. 4:20 10. 1. Io přechod stínu 1:47–4:04
Europa přechod stínu 2:14–5:08
Io přechod měsíc 2:26–4:43
Europa přechod měsíc 3:33–6:28
10. 1. 0:10, 20:05 10. 1. Io zatmění zač. 23:02
12. 1. 1:50 11. 1. Io přechod stínu 20:16–22:33
Europa zatmění zač. 20:50
Io přechod měsíc 20:52–23:09
Ganymed přechod stínu 22:15–(1:54)
Ganymed přechod měsíc (0:43–4:21)
Europa zákryt končí (0:54)
Časy jsou v SEČ.

Představa vzhledu komety C/2014 Q2 (Lovejoy) na fotografii Foto: Martin GembecAktivita Slunce je nižší, ale nějaké ty oblasti se skvrnami se vždy nakonec objeví a erupční aktivita je zde středně vysoká. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015 Foto: Aleš MajerKometa C/2014 Q2 Lovejoy má nyní začátek období ideální viditelnosti, které potrvá skoro do konce ledna. Od 7. ledna bude na večerní bezměsíčné obloze už dostatečně vysoko, a proto nepropásněte žádné vyjasnění. Kometa by už měla být jasná jako hvězdy 4. až 5. velikosti, což je jako slabší hvězdy Malého vozu a to už je objekt viditelný i z menšího města. Přesto platí, že nejlepší pohled na ni bude přes dalekohled z velkým zorným polem a daleko od měst.
Pokud se vám povedou snímky, nezapomeňte na čtenářskou galerii našeho webu. Podrobnější mapa k vyhledání komety je k dispozici na zadní straně mapy oblohy na leden 2015.

Kosmonautika:

  • Obvykle se zabýváme čistě seriózními informacemi, ale když už připadl na minulý týden přelom roku, nedá nám to alespoň neodkázat zábavný trik, který ukazuje, jak takový Američan reaguje, když mu na auto spadne satelit.
     
  • Start rakety Falcon 9 v1.1 s nákladní lodí Dragon k ISS byl odložen na 6. ledna. Původně se mělo letět ještě před Vánocemi. Ale všechno pokazil nepovedený zkušební zážeh na rampě. Firma chtěla všechno důkladně vyšetřit, aby měla jistotu. Druhý zážeh už byl v pořádku, ale to už byly Vánoce za dveřmi a s nimi přišlo i volno – nejen pro zaměstnance SpaceX, ale i pro obsluhu kosmodromu. Po Štědrém dnu se navíc ISS dostala do pravidelného období, kdy je silně ozářena Sluncem. To klade vyšší nároky na chlazení a proto stanice nemůže vykonávat manévry potřebné k připojení lodi.
     

Výročí:

  • 5. ledna 1905 (110 let) objevil na Lickově observatoři Charles Dillon Perrine Jupiterův měsíček Elara. Je velký asi 43 km, ale ve skupině měsíčků nazvané Himalia jde o druhý největší objekt. Jde o zachycený asteroid a je velmi tmavý, odráží jen 4 % světla.
     
  • 5. ledna 2005 (10 let) objevil Mike Brown a jeho tým z California Institute of Technology daleko za Neptunem těleso známé dnes jako Eris. V době objevu bylo zřejmé, že těleso je větší než tehdy devátá planeta Pluto, a proto ji začali pasovat na desátou planetu (inu Američané). Tento zmatek byl naštěstí definitivně vyřešen o rok později na pražském kongresu Mezinárodní astronomické unie. Pluto a spolu s ním i těleso 2003 UB313, přezdívané tehdy Xena, bylo zařazeno do nově vytvořené kategorie trpasličích planet. Čistě z principu by asi stačilo, když bychom zde vnímali pouze transneptunické planetky, nebo objekty tzv. Kuiperova pásu planetek, ovšem lidé, kteří vidí v Plutu něco výjimečného, by to asi zatím nestrávili. Každopádně dnes víme, i po přeměření, že Eris je buď stejně velká, nebo o fous větší než Pluto a tak by mělo platit, že je stále největším známým objektem za Neptunem.
     
  • 7. ledna 1610 (405 let) poprvé pozoroval Galileo Galilei čtyři Jupiterovy měsíčky. Hvězdy Medicejské, dnes známé jako Galileovy měsíce, jsou Ió, Európa, Ganymédés a Callistó. V udaný den objevil ve skutečnosti Galileo jen tři měsíce, protože čtvrtý se mu vynořil až při pozorování 13. ledna. Po několika týdnech si byl Galileo jist, že jde o měsíce Jupiteru, protože pozoroval a pečlivě zaznamenal jejich pohyb kolem planety.
     
  • 7. ledna 1985 (30 let) odstartovala první japonská meziplanetární sonda Sakigake. Známá je jako jedna ze sond, které zkoumaly v roce 1986 Halleyovu kometu (dalšími byly japonská Suisei, sovětské Vegy, americký International Cometary Explorer a evropská Giotto)..
     

Výhled na příští týden:

  • kometa Lovejoy na večerní obloze
  • Výročí: Velká lednová / denní kometa 1910
  • Výročí: Deep Impact

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.

  Gembec Martin   Zobrazeno: 3864x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce