Obloha:
Měsíc je v úplňku 5. ledna. To je spíše dobrá zpráva pro pozorovatele komety, kterou přestane svým svitem rušit počínaje
večerem 7. ledna.
Planety:
Venuše (−4 mag) a Merkur (cca −0,7 mag) jsou dva jasné objekty večerní soumrakové oblohy. Vyhledávat je třeba už po
16:45 triedrem. Je třeba mít dokonalý výhled až k jihozápadnímu obzoru. Mars (1 mag) se nachází večer kolem 17:30 asi 15° nad
jihozápadem.
Jupiter (−2,1 mag) je slušně vidět už po 21. hodině. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.
Ráno už se dá pozorovat také Saturn (0,5 mag). V 6:30 je 10° nad jihovýchodem.
| Přechody GRS | | Úkazy měsíců |
| 5. 1. |
20:55 |
|
7. 1. |
Kallisto přechod měsíce končí 21:32 |
| 7. 1. |
22:35 |
|
9. 1. |
Io zatmění zač. 4:33 |
| 9. 1. |
4:20 |
|
10. 1. |
Io přechod stínu 1:47–4:04
Europa přechod stínu 2:14–5:08
Io přechod měsíc 2:26–4:43
Europa přechod měsíc 3:33–6:28
|
| 10. 1. |
0:10, 20:05 |
|
10. 1. |
Io zatmění zač. 23:02 |
| 12. 1. |
1:50 |
|
11. 1. |
Io přechod stínu 20:16–22:33
Europa zatmění zač. 20:50
Io přechod měsíc 20:52–23:09
Ganymed přechod stínu 22:15–(1:54)
Ganymed přechod měsíc (0:43–4:21)
Europa zákryt končí (0:54) |
| Časy jsou v SEČ. |
 Aktivita Slunce je nižší, ale nějaké ty oblasti se skvrnami se vždy nakonec objeví a erupční aktivita je zde středně vysoká.
Vývoj skvrn můžeme sledovat na
aktuálním snímku SDO.
 Kometa C/2014 Q2 Lovejoy má nyní začátek období ideální viditelnosti, které potrvá skoro do konce ledna. Od 7. ledna bude na večerní bezměsíčné obloze už dostatečně vysoko, a proto nepropásněte žádné vyjasnění. Kometa by už měla být jasná jako hvězdy 4. až 5. velikosti, což je jako slabší hvězdy Malého vozu a to už je objekt viditelný i z menšího města. Přesto platí, že nejlepší pohled na ni bude přes dalekohled z velkým zorným polem a daleko od měst.
Pokud se vám povedou snímky, nezapomeňte na čtenářskou galerii našeho webu. Podrobnější
mapa k vyhledání komety je k dispozici na zadní straně mapy oblohy na leden 2015.
Kosmonautika:
- Obvykle se zabýváme čistě seriózními informacemi, ale když už připadl na minulý týden přelom roku, nedá nám to alespoň neodkázat
zábavný trik, který ukazuje, jak takový Američan reaguje, když mu
na auto spadne satelit.
- Start rakety Falcon 9 v1.1 s nákladní lodí Dragon k ISS
byl odložen na 6. ledna. Původně se mělo letět ještě před Vánocemi. Ale všechno pokazil nepovedený zkušební zážeh na rampě. Firma
chtěla všechno důkladně vyšetřit, aby měla jistotu. Druhý zážeh už byl v pořádku, ale to už byly Vánoce za dveřmi a s nimi přišlo
i volno – nejen pro zaměstnance SpaceX, ale i pro obsluhu kosmodromu. Po Štědrém dnu se navíc ISS dostala do pravidelného období,
kdy je silně ozářena Sluncem. To klade vyšší nároky na chlazení a proto stanice nemůže vykonávat manévry potřebné k připojení lodi.
Výročí:
- 5. ledna 1905 (110 let) objevil na Lickově observatoři Charles Dillon Perrine Jupiterův měsíček
Elara. Je velký asi 43 km, ale ve skupině
měsíčků nazvané Himalia jde o druhý největší objekt. Jde o zachycený asteroid a je velmi tmavý, odráží jen 4 % světla.
- 5. ledna 2005 (10 let) objevil Mike Brown a jeho tým z California Institute of Technology daleko za Neptunem těleso známé dnes jako
Eris. V době objevu bylo zřejmé, že těleso je větší než tehdy devátá
planeta Pluto, a proto ji začali pasovat na desátou planetu (inu Američané). Tento zmatek byl naštěstí definitivně vyřešen o rok později
na pražském kongresu Mezinárodní astronomické unie. Pluto a spolu s ním i těleso 2003 UB313, přezdívané tehdy Xena, bylo zařazeno do
nově vytvořené kategorie trpasličích planet. Čistě z principu by asi stačilo, když bychom zde vnímali pouze transneptunické planetky, nebo
objekty tzv. Kuiperova pásu planetek, ovšem lidé, kteří vidí v Plutu něco výjimečného, by to asi zatím nestrávili. Každopádně dnes
víme, i po přeměření, že Eris je buď stejně velká, nebo o fous větší než Pluto a tak by mělo platit, že je stále největším známým
objektem za Neptunem.
- 7. ledna 1610 (405 let) poprvé pozoroval Galileo Galilei
čtyři Jupiterovy měsíčky. Hvězdy Medicejské,
dnes známé jako Galileovy měsíce, jsou Ió, Európa, Ganymédés a Callistó. V udaný den objevil ve skutečnosti Galileo jen tři měsíce,
protože čtvrtý se mu vynořil až
při pozorování 13. ledna.
Po několika týdnech si byl Galileo jist, že jde o měsíce Jupiteru, protože pozoroval a pečlivě zaznamenal jejich pohyb kolem planety.
- 7. ledna 1985 (30 let) odstartovala první japonská meziplanetární sonda
Sakigake. Známá je jako jedna ze sond, které zkoumaly
v roce 1986 Halleyovu kometu (dalšími byly japonská Suisei, sovětské Vegy, americký International Cometary Explorer a evropská Giotto)..
Výhled na příští týden:
- kometa Lovejoy na večerní obloze
- Výročí: Velká lednová / denní kometa 1910
- Výročí: Deep Impact
Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online. |
