Obloha:

Planety:
Jupiter (-2,1 mag) najdeme večer téměř nad západem. Pomocí dalekohledu můžeme sledovat rej měsíčků a při větším zvětšení (cca od 100x) také další detaily - stíny měsíčků, pásy a skvrny v atmosféře. Vhodné časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

Saturn (0,2 mag) se nachází v souhvězdí Vah. Pozorovat se dá dobře už kolem půlnoci, kulminuje nad jihem po druhé hodině ranní. Dalekohledem můžeme vidět již hodně rozevřené prstence, možná také s mezerou (Cassiniho dělení). Všimnout si můžeme také měsíčků. Nejjasnější bude Titan, z dalších bývá vidět ještě např. Rhea, Dione nebo Tethys.
Planeta Venuše je nyní úhlově blízko Slunci, což můžeme zkontrolovat díky korónografu SOHO. Jeví se tam jako velmi jasný bod s čárkami vpravo a vlevo. Ty vznikají díky přetékání signálu do sousedních pixelů. Právě se potkává s Marsem, který je ale podstatně slabší. Blízkost Slunci nyní bude rušit komunikaci se sondami na Marsu.

Slunce je na své východní polovině viditelné polokoule opravdu aktivnější. Dvě aktivní oblasti, které se zde objevily se nyní natáčí více k Zemi, což může být zajímavé, pokud se zde aktivita ještě zvýší. Navíc nám na západní části slunečního disku zůstává relativně klidná oblast s velkou skvrnou. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) je ještě okem viditelná, ovšem pouze v místech s velmi temnou oblohou. Večerní viditelnost komety není špatná, když po setmění je asi 10° na severozápadem, ale ideální podmínky nyní nastávají ráno, kdy před svítáním je kometa asi 15° až 20° nad severovýchodem. Ovšem to znamená pozorovat od 3:00 do 4:30, pak už je moc světlo. Nedaleko je stále ještě mlhavý obláček v podobě galaxie M 31 v Andromedě. Nejjasnější část komy a středová oblast galaxie mají podobnou jasnost. Ohon může být patrný v délce asi 2°.

Přelety ISS se přesunuly na večerní oblohu, takže je na co se dívat. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

• Společnosti Scaled Composites (výrobce letounů) a Virgin Galactic (investor plánující suborbitální lety) provádí další letové zkoušky SpaceShipTwo. Zatímco v roce 2004 proběhly první soukromé suborbitální lety v rámci souboje o Ansari X Prize, nyní už jde o přípravu na lety turistů, kteří si vývoj letounu předplatili. A zatímco SpaceShipOne létala pouze s pilotem, zde poletí až osm osob, dva piloti a šest pasažérů. Cena letu by měla být asi 200 000 amerických dolarů a pokud bude projekt úspěšný, potom by následná SpaceShipThree měla létat na orbitální dráhu.
   
• Další soukromá americká firma Orbital Sciences Corporation chystá raketu a kosmickou loď k ISS. Ale postupně. Tuto sobotu došlo k vyvezení rakety Antares na startovní rampu. Start je v plánu 17. dubna a pokud vše proběhne jak má, tak další let už by byl s lodí Cygnus bez nákladu k ISS a při třetím letu by už na ISS vezla na ostro náklad.
   

Výročí:

• 8. dubna 1993 (20 let) odstartoval ke svému 16. letu do vesmíru raketoplán Discovery k misi STS 56. Na palubě bylo pouze 5 astronautů a hlavní náplní mise byl vědecký průzkum. Největším přístrojem byl ATLAS-2 určený a průzkum interakce slunečního záření a atmosféry se zaměřením na ozónovou vrstvu. Dále byl vypuštěn autonomní satelit SPARTAN-201, který byl poté zachycen a dopraven na Zemi. Ten sledoval sluneční vítr a korónu. Posádka také zkoušela amatérským rádiem kontaktovat studenty na Zemi a poprvé se jí podařil krátký kontakt také s ruskou stanicí Mir.
   

Výhled na příští týden:

• Kometa PanSTARRS ráno
• Výročí: Friedrich Struve
• Výročí: Jiří Mrázek

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.